#51 Rozhovor se Sindy Kanisovou:”Trenér musí svého klienta dobře poznat, aby měla spolupráce maximální výsledky.”

Sindy Kanisova je fitness trenérka. Ve Švýcarsku je pět let a jako spoustu z vás ji sem přivedla úplná náhoda. Sindy se specializuje na silově-kondiční tréninky s variabilní rezistencí a také na sestavování jídelníčků pro své klienty, kteří se na ni obracejí, když chtějí shodit pár kilo nebo vytvarovat postavu.

V podcastu jsem se Sindy zeptala:

🎙️ S čím se na ni nejčastěji její klienti obracejí? Chtějí shodit pár kilo, zformovat postavu nebo nabrat svalovou hmotu?

🎙️ Jak si udržet zdravé tělo bez nadváhy? Jak může člověk předejít obezitě?

🎙️ Jak by měl vypadat správně složený jídelníček?

🎙️ Jaké typy spolupráce nabízí klientům a jaký je mezi nimi rozdíl?

🎙️ Za jak dlouhou dobu dosáhnou klienti požadovaných výsledků a viditelných změn? A může nějakých změn dosáhnout i člověk, kterého nebaví cvičení v posilovně nebo silový trénink?

🎙️ Jak poznat kvalitního trenéra? A nemusí se klienti bát trenérovi říct, že mu “nesedí”?

🎙️ Nerzuinuje člověka jídelníček zaměřený na maso nebo živočišnou stravu při cenách masa ve Švýcarsku?

A co v podcastu zaznělo?

▶️ “Vždy záleží na tom, co je klient schopný a ochotný do tréninku investovat.”

▶️ “Určitě je lepší dělat něco, než sedět na gauči a stěžovat si, že jsem se sebou nespokojená nebo že jsem přibrala.”

▶️ “Hubnutí není závislé od silového tréninku nebo že se hýbeš. Celý úspěch tvoří kvalitní jídeníček.”

▶️ “Úplně vyřadit tuk z jídelníčku není zdravé, může vést až ke ztrátě menstruace.

▶️ “Špatné stravovací návyky vznikají už v raném věku.”

Sindy také prozradila, že na konci září chystá dámský fit a wellness víkend ve Wallisu a v létě 2023 také v Turecku. Chcete se přihlásit nebo se Sindy na něco zeptat? Tady ji najdete:

Facebook: Sindy Fit Trainer

Instagram: coach_sindy_kanisova

Web

Nejnovější epizody najdete přímo tady na blogu, anebo v podcastových aplikacích jako Podbean, Apple Podcasts nebo Spotify.

Tato epizoda vznikla jako placená spolupráce.

#50 A je to venku: kupujeme dům ve Švýcarsku!

Tuto velkou věc, která se v našem životě děje, v sobě nosím už několik týdnů. Ale nemohla jsem ji s vámi sdílet dřív, než jsme ji oznámili našim nejbližším, když jsme byli na prázdninách na Moravě. Ale už jsme zpátky a kolečka se dávají opět do pohybu.

Plní se nám životní sen, anebo to bude naše noční můra? Bude to dům snů, anebo nám, kteří jsme oba vyrostli v paneláku, bude všechno padat na hlavu? 

A chtěli byste jako hosta podcastu mého muže, aby vám popsal "finanční technikálie" a jak je to vlastně s hypotékou ve Švýcarsku?

#49 Rozhovor s Alenou Pajasovou: “Jsem nezdolný optimista. A daří se mi strhávat do mojí energie lidi kolem sebe.”

Mnozí z vás znáte Alenu Pajasovou hlavně jako ředitelku Českého Klubu Zürich. Ale věděli jste, že se věnovala tanečnímu divadlu, modernímu a současnému tanci? A že byla v Česku v letech 2004 - 2015 výkonnou ředitelkou velkého uměleckého festivalu ProART? Pořádání festivalů má zřejmě Alena v krvi, a tak není divu, že v aktivitách tohoto směru pokračuje i ve Švýcarsku! Pod její organizační taktovkou se bude 1.-4. září v Curychu konat čtvrtý ročník Festivalu AHOJ, kde se představí například jedna z nejznámějších současných českých spisovatelek Alena Mornštajnová nebo známé hudební uskupení Yellow Sisters. Nejen o Festivalu AHOJ, na který vás srdečně zve, jsem si s Alenou povídala v nové epizodě podcastu Naše švýcarské zážitky.

▶️ “Stěhování do Švýcarska byl pro naši rodinu dobrý krok, sama jsem potřebovala změnu.”

▶️ “Festival ProART jsem několik let spolupořádála na dálku ze Švýcarska, s malými dětmi za zády a byl to obrovský zápřah.”

▶️ “Po roce a půl ve Švýcarsku jsem zjistila, že neumím sedět doma.”

▶️ “Komunitu kolem české školy je potřeba udržovat a starat se o to, aby se všichni cítili její součástí.”

▶️ “Festival AHOJ nám roste pod rukama. Jeho cílem je představovat českou kulturu i pro Švýcary.”

▶️ “Důležité pro mě není, jestli na festival vybereme všechny peníze, ale aby lidi za námi přišli a všichni jsme si to skvěle užili.”

Český klub

www.ceskyklub.ch

Festival

WE MAKE IT - dárcovská sbírka

Alena a Yoga

www.alenapajasova.ch

#48 Jak jsem si zlomila ruku a kolik mě to stálo

Možná víte, možná ne, ale už tomu budou tři měsíce, co jsem si při lyžování zlomila ruku - i když se na to přišlo skoro až po měsíci od osudného okamžiku. Ale pak už to šlo ráz na ráz a od 31. března mám v levém zápěstí dvoucentimetrový šroub. No jo no, stanou se i horší věci.

K nahrání této epizody mě inspirovala moje mamka, když se mě tehdy v březnu zeptala: "Doufám, že máš aspoň dobrou pojistku?" Noooo...a pak nastalo vysvětlování, že to švýcarské zdravotnictví tady funguje úplně jinak. A místo výplaty úrazové pojistky já platím jako mourovatá do výše své roční frančízy. A na kolik teda tady všechny ošetření spojená s takovou banalitou jako je zlomené zápěstí vlastně vyjdou? I to se dozvíte v dnešní epizodě.

PS: Moc děkuji Evě, ona ví, za co ;)

#47 Rozhovor s Hankou Koníčkovou: “Švýcarsko mě vycvičilo, že pravidla se musí dodržovat. Ale člověk zjistí, že to má smysl.”

Mým dalším hostem v podcastu byla Hanka Koníčková, dlouholetá opora ženské florbalové reprezentace, která nyní hraje florbal ve švýcarském klubu Red Ants Winterthur. Odehrála 135 zápasů v národním dresu, čím se stala rekordmankou v počtu reprezentačních startů za seniorský národní tým. Zúčastnila se šesti mistrovství světa. Paradoxně končila reprezentační kariéru v listopadu 2021 na mistrovství světa v Uppsale v zápase proti Švýcarsku, kde nyní hraje na klubové úrovni.

V podcastu jsem se jí mimo jiné zeptala:

🎙️ Proč si vybrala právě florbal, čím jí učaroval?

🎙️ Jaké to bylo v patnácti přestěhovat se sama bez rodičů kvůli florbalu na druhou stranu republiky?

🎙️ Jaké rozdíly jsou v trénování florbalu v Česku, Finsku a Švýcarsku?

🎙️ Jak vypadá “opravdový” život florbalové hráčky ve Švýcarsku? Dá se tady florbalem vůbec něco vydělat a zajistit se do budoucna?

🎙️ Jak se dostala k učení v České škole bez hranic?

🎙️ Jaké byly její švýcarské AHA momenty?

A co v podcastu zaznělo?

▶️ “Před dvaceti lety jsme začínali s hokejkami dovezenými ze Švédska.”

▶️ “V patnácti odejít kvůli florbalu od rodičů bylo náročné, ale ustála jsem to a dál mě to formovalo.”

▶️ “Jako nejmladší jsem v Liberci nic neměla zadarmo a rivalita byla hodně cítit. Ale pro mě to bylo jedině dobře.” 

▶️ “V týmovém ženském sportu je hrozně důležité si na začátku ujasnit, kdo má jaké role v týmu.”

▶️ “Hodně špatně jsem nesla, že jsem se nedostala do nominace na domácí mistrovství světa.”

▶️ “Teď holky odcházejí do zahraničí buď moc brzo a ještě na to nejsou připravené, anebo už se pak neodváží, protože chtějí zakládat rodinu nebo jsou zraněné.”

▶️ “Nikdy jsem to v sobě neměla, že bych chtěla být profi sportovcem. I když jsem měla nabídky na profesionální smlouvy, vždycky jsem řekla ne. Chtěla jsem se při florbale věnovat i něčemu jinému, co by mě dál rozvíjelo.”

▶️ “Baví mě hrát v “rodinných” klubech, kde vím, že úspěchy se nerodí tak často a pak si toho člověk víc váží.”

▶️ “Cítíla jsem, že přes florbal se dá dostat na zajímavá místa, ale ke Švýcarsku jsem nikdy netíhla a nelákalo mě.”

#46 Sechseläuten - curyšská jarní slavnost s víc než stoletou tradicí

Sechseläuten nebo taky Sächsilüüte je tradiční jarní slavnost v Curychu, která se slaví třetí pondělí v dubnu. Ústřední postavou je Böögg, umělý sněhulák naplněný petardami, který symbolizuje zimu. Zapaluje se v 18 hodin a čím rychleji jeho hlava vybuchne, tím slunečnější bude léto.

V této epizodě podíváme pod pokličku této slavnosti, která se po covidové pauze letos opět mohla konat. Řeknu vám něco k její historii, jaký je program, jak vzniknul Böög a na závěr nebudou chybět ani pikošky, anebo spíš faily, které se během století pořádání slavnosti organizátorům staly.

#45 Rozhovor s Adamem Pruškou: “Nepotkáváme se spolu jen proto, že jsme Češi, ale proto, že jsme Češi se stejnými zájmy.”

Hostem 45. epizody podcastu je Adam Pruška, doktorand na ETH Zürich a organizátor česko-slovenských setkání. Ve Švýcarsku je od léta 2018. Předtím na Masarykově univerzitě v Brně studoval analytickou chemii a nyní se při svém doktorském studiu věnuje hmotnostní spektrometrii a vývoji nových metod. Jeho obor mimo jiné přispívá k vývoji nových léčiv. Se svými kolegy našli díru na trhu, když dali dohromady komunitu lidí s podobnými zájmy – pro studenty a pro lidi pohybující se v expertní nebo akademické sféře – Slovak and Czech Scientific MeetUp. Jak sám říká: “Naše aktivity vyplynuly to z toho, že jsme si sice na akcích jiných spolků užívali českou komunitu, ale program pro nás nebyl zajímavý. Takže jsme si řekli, že vytvoříme něco, co baví nás.”

V podcastu jsem se ho mimo jiné zeptala:

▶️ Jak probíhá přijímací pohovor na doktorské studium na ETH? Jak se liší zdejší přijímací proces od ostatních univerzit? 

▶️ Co přesně jeho obor obnáší? Co musí udělat pro to, aby úspěšně ukončil doktorské studium?

▶️ Co ho na jeho práci baví?

▶️ Proč vznikla organizace Slovak and Czech Scientific MeetUp?

▶️ Co je cílem Slovak and Czech Scientific MeetUp? Jaké akce mají do budoucna v plánu?

▶️ A jaké byly jeho švýcarské AHA momenty?

A co v podcastu zaznělo?

🎙️ “Na bakalářské nebo magisterské studium na ETH vezmou v podstatě všechny, kdo se hlásí, ale člověk pak musí projít těžkým prvním rokem, musí udělat velmi těžké zkoušky a tady hodně lidí odpadne.”

🎙️ “Na ETH je velký přetlak zájemců o doktorské studium. Profesoři na doktorském studiu mají co se týká svých týmů a nabírání nových lidí velkou autonomii.”

🎙️ “Za dobu, co jsem tady, jsem si prošel vystřízlivěním, až zklamáním z toho, jak funguje akademická sféra.”

🎙️ “Na vědě je super svoboda, že si člověk může dělat, co chce.”

🎙️ “Na doktorském studiu se člověk naučí pracovat sám se sebou a dospěje ve věcech, které jsou mimo tu vědu.”

🎙️ “Ve vědě nesmíte být zklamaní, když vám někdo něco zkritizuje, je to součást procesu.”

🎙️ “Smyslem SCSM je ukázat, že Češi a Slováci tady dělají různé a skvělé věci a že to není o tom, že jenom nadáváme na to, že je to tady drahé.”

Adama najdete tady

Linkedin

Slovak and Czech Scientific MeetUp najdete tady:

web

Linkedin

#44 Rozhovor s Alenou Paturaud: “Lidi, kteří se tlačí do výsledků jen proto, že to od nich někdo čeká, budou strašně trpět.”

Dříve velmi úspěšná v korporátu, dnes úspěšná podnikatelka, která pomáhá svým klientkám nakopnout jejich byznys ke hvězdám. Hostem této epizody podcastu Naše švýcarské zážitky byla Alena Paturaud, mentorka a koučka, která žije v Ženevě. Povídala jsem si s ní o tom, jaké to bylo, když před 17 lety přišla do Švýcarska a co se od té doby změnilo. Jak dělala kariéru jako mladá a ambiciózní a začala si užívat luxusu? Proč se po úspěšné kariéře v korporátu, kdy díky své práci procestovala svět, rozhodla postavit se na vlastní nohy? Co obnáší její práce business strategist a coache? Jaký jednoduchý trik jí pomohl, aby si dokázala nastavit hranice v osobním a pracovním životě?

V podcastu mimo jiné zaznělo:

▶️ “Do Švýcarska jsem šla strašně naivní a o zemi jako takové jsem nic nevěděla, ani jazyk jsem neuměla.”

▶️ “Ani manželovi nebylo jednoduché říct, že odcházím z úžasně placené práce, nevím vůbec, co budu dělat, ale vím, co dělat nechci.”

▶️ “Pro mě by bylo mnohem důležitější, když pomůžeš jednomu konkrétnímu člověku změnit život, než když ušetříš firmě miliony.”

▶️ “V dnešní době se lidi dívají na tvůj status, ale nevidí to, že se snažíš něco změnit.” 

▶️ “Pomáhám ženám, které mají určitou vášeň nebo nějaké nadání, udělat úžasnou nabídku. Prostě úplně změnit to, jak funguje jejich byznys.”

▶️ “Když chceš na trhu vyčnívat, a zároveň se musíš “napasovat” do nějakých škatulek, tak to pak nefunguje.”

▶️ “Moje filozofie je, že se dá pracovat míň za víc peněz, a přitom dělat mnohem víc pro klienta.”

▶️ “Když chceš dělat byznys, který je udržitelný, tak nebudeš dělat od devíti do pěti, ale budeš dělat od nevidím do nevidím.”

▶️ “Když ti společnost říká, kdy jsi úspěšná a kdy nejsi, tak to potom způsobuje, že lidi si připadají nedostateční.”

▶️ “Pokud máš strategii, ale nemáš správně nastavený mindset, je ti strategie k ničemu.”

▶️ “Moje životní zkušenosti ze mě udělaly to, kdo jsem dnes.”

Tak nastavte uši a poslechněte si novou epizodu podcastu Naše švýcarské zážitky.

Alenu Paturaud najdete tady:

Linkedin

web

Instagram

#43 Rozhovor se Stevem Gnädingerem: “Když Švýcar ztratí dobré jméno, je to pro něj tragédie.”

Steve Gnädinger je Švýcar, který přišel hrát hokej do Česka. Ve svých jedenácti letech. Sám. Bez rodičů. Bez znalosti češtiny. Jak se tady odvíjel jeho hokejový a životní příběh? Jak se učil češtinu? Proč se vrátil zpátky do Švýcarska? Jak jeho kariéru ovlivnilo zjištění závažné diagnózy? Jak se trénuje v nižších hokejových ligách? Jak lze skloubit práci a hokej, když se ze zápasu vrací ve tři ráno? Jaké vidí rozdíly mezi trénováním dětí v Česku a ve Švýcarsku? Co doporučuje Čechům, kteří chtějí pracovat ve Švýcarsku? Kde je pro něj vlastně doma? A jaké byly jeho české a švýcarské AHA momenty? Na to vše najdete odpovědi v dnešní epizodě podcastu. 

A co v podcastu zaznělo?
▶️ “Česky jsem se naučil nejdřív slovíčka, které lze pouštět až po 22.hodině. :)

▶️ “Za 8 měsíců jsem mluvil česky tak, že lidi nepoznali, že jsem cizinec. “
▶️ “Jsem z generace, co přišla domů, odhodila aktovky a šli jsme na rybník.”
▶️ “I ve švýcarské třetí lize jsou hezké peníze, i když kluby už nedávají tolik, co dřív.”

▶️ “Jako obsluha lanovky jste jednou nohou v kriminále, je to velká zodpovědnost. Ale na “rozkoukání se” ve Švýcarsku je to dobrá práce.”

▶️ “Pracovní morálka Čechů šla hodně dolů, dělá to špatné jméno všem. Musím si dávat pozor, koho doporučím.”

▶️ “Trenéři mládeže ve Švýcarsku jsou na velmi vysoké úrovni.”

▶️ “Hodně lidí v Česku si tehdy myslelo, že ve Švýcarsku rostou peníze na stromě.”

▶️ “Když chce být člověk dobrý, musí dělat víc, než druzí.”

#42 O švýcarské neutralitě

Epizoda podcastu, která mě napadla s ohledem na vývoj událostí posledních dní a taky jako reakce na některé komentáře proti Švýcarsku, které jsem četla napříč internetem.

Proto bych vám v této  chtěla přiblížit historii švýcarské neutrality, co za ní stojí, kdy vznikla a co obnáší. Podíváme se, jak jí Švýcarsko využívalo během světových válek, jak "prožívalo" studenou válku a taky se mrkneme pod pokličku švýcarké armády. A víte, kde je váš úkryt civilní obrany v případě katastrofy a jaké zásoby máte mít doma?