#43 Rozhovor se Stevem Gnädingerem: “Když Švýcar ztratí dobré jméno, je to pro něj tragédie.”

Steve Gnädinger je Švýcar, který přišel hrát hokej do Česka. Ve svých jedenácti letech. Sám. Bez rodičů. Bez znalosti češtiny. Jak se tady odvíjel jeho hokejový a životní příběh? Jak se učil češtinu? Proč se vrátil zpátky do Švýcarska? Jak jeho kariéru ovlivnilo zjištění závažné diagnózy? Jak se trénuje v nižších hokejových ligách? Jak lze skloubit práci a hokej, když se ze zápasu vrací ve tři ráno? Jaké vidí rozdíly mezi trénováním dětí v Česku a ve Švýcarsku? Co doporučuje Čechům, kteří chtějí pracovat ve Švýcarsku? Kde je pro něj vlastně doma? A jaké byly jeho české a švýcarské AHA momenty? Na to vše najdete odpovědi v dnešní epizodě podcastu. 

A co v podcastu zaznělo?
▶️ “Česky jsem se naučil nejdřív slovíčka, které lze pouštět až po 22.hodině. :)

▶️ “Za 8 měsíců jsem mluvil česky tak, že lidi nepoznali, že jsem cizinec. “
▶️ “Jsem z generace, co přišla domů, odhodila aktovky a šli jsme na rybník.”
▶️ “I ve švýcarské třetí lize jsou hezké peníze, i když kluby už nedávají tolik, co dřív.”

▶️ “Jako obsluha lanovky jste jednou nohou v kriminále, je to velká zodpovědnost. Ale na “rozkoukání se” ve Švýcarsku je to dobrá práce.”

▶️ “Pracovní morálka Čechů šla hodně dolů, dělá to špatné jméno všem. Musím si dávat pozor, koho doporučím.”

▶️ “Trenéři mládeže ve Švýcarsku jsou na velmi vysoké úrovni.”

▶️ “Hodně lidí v Česku si tehdy myslelo, že ve Švýcarsku rostou peníze na stromě.”

▶️ “Když chce být člověk dobrý, musí dělat víc, než druzí.”